05. Korekce nástrojů
Korekce je oprava ( změna ) dráhy vztažného bodu T nosiče nástrojů.
Protože se obvykle neaktivují najednou, ale v různých místech NC programu hovoříme o dvou rozměrových korekcích a to korekce na vyložení nástroje a korekce poloměrové.
Korekce je vždy určena velikostí a směrem.
8.1 Korekce na vyložení nástroje
Nástroje jsou upnuty v nosiči nástrojů.
Nosič nástrojů je revolverová hlava soustruhu, upínací hlava frézovacího stroje …..
Polohu nosiče nástroje v souřadném systému stroje představuje bod T.
Programátor popisuje v NC programu souřadnicemi tvar obrysu – konturu.
Aby zajistil, že nebude obrábět nosičem resp.bodem T a programovaná dráha bude přenesena do bodu P každého z osazených nástrojů v zásobníku, musí použít funkci korekce na rozměr .
Korekce na rozměr má v tomto případě velikost osového vyložení nástroje z nosiče nástrojů (T) . Jejím zapnutím ( zápisem v programu ) se odsune nosič nástrojů do vzdálenosti osového vyložení nástroje.
Bod T se potom pohybuje po tzv. ekvidistantách obrysu, které jsou pro různé nástroje různé. ŘS si je velmi rychle a snadno sám spočítá, pokud má potřebné rozměrové údaje k dispozici.
Veškeré údaje o rozměrech vyložení se ukládají do tzv. tabulky korekcí.
První položka (PO) řádku tabulky obsahuje číslo nástroje, k němuž se korekce vztahuje.
Druhá položka (P1) obsahuje typ nástroje:
Směr korekce je dán druhem stroje, polohou nosiče, volbou vřetene druhem a tvarem nástroje
– Obsahem dalších položek tabulky korekcí jsou příslušné rozměry nástroje podle typu. Další položky tabulky korekce nástrojů se týkají opět rozměrů, nikoliv však jejich absolutních velikostí, nýbrž změn těchto hodnot v důsledku opotřebení. Tyto položky doplňuje obsluha během práce stroje zadáváním z panelu systému. Skutečná hodnota korekce nástroje v příslušné ose je pak superpozicí absolutního rozměru a příslušné opravy v položce opotřebení.
– Korekci na vyložení nástroje vyvoláme adresou D s příslušným číslem, event, druhým dvojčíslím u adresy T.
- 2 Poloměrová korekce
Poloměrovou korekci nezapínáme vždy. Použijeme ji tehdy, když chceme vést NC programem řezný bod poloměru nástroje – zejména u obrysů.
Poloměrovou korekci používáme při soustružení i frézování
Poloměrová korekce je také určena velikostí a směrem.
Pro aktivizování poloměrové korekce musíme použít jednu z přípravných funkci G41 nebo G42. Kterou z nich použijeme nám stanoví pravidla :
Vlevo od obrysu ve směru obrábění – funkce G 41
Vpravo od obrysu ve směru obrábění – funkce G 42
Soustruh
Poloha řezného bodu na špičce soustružnického nože se mění v závislosti na tvaru obrysu.
Po programovaném obrysu je vedena poloha špičky P ne řezný bod.
Frézka
Po programovaném obrysu je vedena osa nástroje.
Dráha osy nástroje při zapnutí poloměrové korekce – ekvidistanta.
Tvar ekvidistanty pro vnitřní roh platí při shodném R nástroje i oblouku.
Aktivace korekcí se projeví prakticky přestavením polohy nástroje vůči obrobku.
Zdroj: OPLATEK, František, et al. Automatizace a automatizační technika IV. Brno: COMPUTER PRESS, 2000. 166 s. ISBN 80-7226-249-1.